Nejvzácnější relikvie

Nevím, co může být více zajímavé, něž prozkoumávat válečné bunkry. Mohla bych tam být ztracená hodiny. Nejsem si jistá co hledám, možná dveře, které od války ještě nikdo neotevřel.

Bohužel nejhlubší bunkr- velitelský, sahá 50 metrů pod zem a není přístupný, protože stále patří armádě.

Tady je stále co objevovat. Některé bunkry jsou propojeny podzemními chodbami. Když jdeme dovnitř rozmotáváme za sebou provázek aby jsme našli cestu zpátky. Jednou odešel můj kamarád prozkoumávat katakomby. Chvíli jsme o něm neslyšeli. Vrátil se neoholený s vykuleným obličejem a říkal, že dva dny nemohl najít cestu. Dobře ho znám a domnívám se, že kvůli tomu, že sousední vesnice slavila pivní svátek, nemusí být pravda, že zrovna strávil dva dny v bunkru. Ale jeho historka byla stejně zajímavá.

Tohle jsou typické nálezy kolem bunkrů. Výbušniny jsou teď neškodné. Funkční si nenechávám. Nechci vyhodit svou vesničku do povětří. Tyto zle vypadající německé minometné střely mají účinný dosah 400 metrů. Když je náš kamarád pyrotechnik rozebírá, dáme si většinou půlkilometrovou procházku....

V dnešních dnech je rozlišit pravé a falešné vykopávky největší problém vojenských sběratelů. Výroba padělků je průmysl. Jediná jistá cesta k pravým nálezům je si je sám vykopat v zákopech.

Říkám téhle kompozici "Duch války“. Přidala jsem trochu barvy, abych zvýraznila znak, zbytek byl takto nalezen.

Vojáci v bunkru měli vodu, ale byli omezení na dodávku potravin. Některé bunkry měly přenosné rádiové přijímače, dieslové generátory na proud.

Řeč světla- našla jsem tuhle "Diamon" svítilnu před pár lety. Vyčistila jsem ji, vyměnila žárovku, sklíčko, baterii a teď funguje.

Tenhle nález je můj oblíbený. Německá žvýkačka a párátko. Bude to asi největší nález tohoto léta.

Další stránka