Tohle je Bukrin, nevyčerpatelný zdroj min,
patron a skvělé místo k táboření.
To dole je z moderní historie. V roce 1990 tu byly domovy
bohatých lidí. Dnes jsou jejich majitelé ve vězení a domy
zůstaly nedokončené. Jednoho dne byli jejich majitelé
prosperující lidé, mysleli si že úspěch potrvá navždy...ale pak
se politika a ekonomická situace změnily a pokaždé, když se
hubené vrány dostanou k moci přijdou sníst ty tlusté.
Máme mnoho takových domů v sousedství, celé vesnice. Říkáme
jim pohřebiště peněz. Jsou z časů, kdy se Sovětský Svaz rozpadl
a mnoho lidí rychle zbohatlo a záhy skončili v plamenech.
Tento je postaven na krásném místě. Na
jednom z kopců Bukrinské bitvy. Připadá mi jako památník lidí,
kteří věřili v lepší život. V téhle zemi nebudou bohatí lidé
nikdy v bezpečí.
To uprostřed jsem já s kytarou a mí přátelé
Alex a Max. Pomáhají mi kopat.
Kluci milují naše tábornické cesty a není to zpěv co je
přitahuje. Jsem nejhorší zpěvačka na světě. Když je čas vyhnat
nezvané hosty, můj zpěv přijde vhod. Věřím, že na našem
tábornickém životě mají rádi dvě věci, první je kopání a druhé
moje kuchyně. Asi nebudu gurmánským kuchařem, ale moje vaření je
dobré. Jednou se k nám připojil jeden člověk a posedla ho
žravost, která způsobila 20 kilo ve dvou týdnech. Asi by přibral
více, ale naše zásoby došly tak jsem mu zazpívala.
Další
stránka |